Povídání k šachovému festivalu Ústí nad Labem 2012 od Jakuba Černého, Ondřeje Lešáka a Michala Babičky

Povídání od Jakuba Černého

Sice jsem původně jet nechtěl, neboť mám hodně učení do školy (zkoušek jak maku), ale nakonec mě tam měli. :-) Účastnil jsem se amatérského openu B, který se hrál v sobotu a bleskového turnaje odehrávajícího se za klidné neděle.

Sobota:

Do Ústí jsme se já a Ondra Lešák dostali ranním německým spojem, co brázdí trasu Dresden - Litoměřice. Bylo to pro mě podivuhodné, neboť jsem nikdy na tento spoj nenarazil. Co vím, tak jezdí vlak z Děčína do Bad Schandau a zpět, ale toto? Nejspíš to bude nějaká novinka. Ještě na nádraží jsem se osvěžil dobrým ovocným pivem Staropramen COOl grep a mohlo se vyrazit. Souprava byla pěkná, tichá, Němcům jsem nerozuměl ani slovo, což mě také těšilo a tak nic nebránilo tomu, abych si po dlouhé době jízdu vlakem užil. Během roku totiž dojíždím do školy do Ústí a ta cesta, zvlášť když se jede starou soupravou, je opravdu nudná. V Ústí si Ondra koupil nějaké pití a něco na zub a to už jsme se mohli vydat směr kulturák, kde nás čekala prezence, přivítání s některými známými hráči, buď z Ústí nad Labem či z Teplic, a za nedlouho se dalo usednout za šachovnice a čelit svým soupeřům.

1. kolo:

Kéž bych se s Vámi mohl o tuto partii podělit. Sehrál jsem ji s panem Kopeckým (elo: 1928). Bohužel si teď nedovedu vzpomenout na to, jak jednotlivé pozice vypadaly. Možná proto, že to je jediná partie, kterou jsem ten den prohrál a radši bych na ni zapomenul a posunul se dál. Partii jsme rozehráli Sicilskou obranou, které mám poslední dobou opravdu dost, a to i za černé, kde po Jf3 hraju e6 a marně se snažím tuto variantu dovést k dokonalosti, zatím marně. Vždycky mi tam uvízne střelec na c8 a nemám, jak ho rozehrát, což je docela nemilé. Ovšem nyní jsem měl bílé a rozehranou remízovou pozici na šrapnel (řečeno Cimrmanovsky). Trochu jsem vymýšlel, což by nebylo od věci, ale taky jsem si v tuto chvíli přestal dělat starosti o krále, který byl zahnán do kouta na h1, což se mi stalo osudným. Malou chvíli jsem byl za to na sebe pěkně naštvaný. Ale na druhou stranu musím říct, že právě tato partie (jediná prohraná) mi dodala sílu do dalších kol, kde jsem už neprohrál, přestože jsem hrál s hráči, kteří měli skoro o 200 elo bodů víc než já.

2. kolo:

Ačkoliv jsem doufal, že při 32 hráčích a 7 kolech na děčínské nenarazím, hned druhé kolo mi přihrálo Radka Hendrycha (elo: 1580). Nevím proč, ale vždycky, když s ním takhle hraju, tak mu hned v zahájení odevzdám pěšce. Toto si musím pohlídat, protože až se Radek zlepší, jakože se určitě zlepší, mohl by této výhody konečně využít. Naštěstí pro mě se během partie ulakotil a zahrál až příliš rychle jezdcem na c6, odkud mi dal vidle na věž stojící na e7 a na dámu stojící na a5, přičemž přestal krýt střelce na e2. Problém byl v tom, že jsem tam měl snadnou výmluvu. Nejdřív přišlo Dc5+ na krále stojícího na g1, kdy musel ustoupit a poté jsem sebral věží střelce na e2. Po pár výměnách Radek zjistil, že nemá co hrát a partii vzdal. Vzhledem k tomu, co přišlo v dalších kolech, bych toto nazval menší klikou.

3. kolo:

Větší kliku jsem zaznamenal už v této partii, kdy jsem vedl bílou armádu proti panu Hrabalovi (elo: 1935). Pozice byla pěkná po celou dobu střední hry, kdy jsem byl aktivnější. Bohužel mě menší nepozornost připravila o pěšce a tak koncovka odhalila pro mě horší pozici (černopolní střelci, na každé straně věž, černý čtyři spojené pěšce na královském křídle a já dvojpěšce na f sloupci a jednoho na h sloupci). S takovou se jen těžko dá pomýšlet na výhru. Byl jsem odvážný a nabídl remízu. Ta byla odmítnuta, načež jsme oba provedli pár bezvýznamných tahů. Černý se snažil přijít na nějaký plán, přičemž přehlédl totální banalitu, kterou jsem ani já zprvu nezaregistroval.

Už v tuto chvíli šlo zahrát Vxb2 se ziskem figury, neboť po Vxb2 přichází Sd4+ a dobrání věže. Kdyby nechal černý střelce na f6, kde původně stál (nevím, proč se s ním vydal zrovna na pole b2), byl by na tom dobře. Nestává se každý den, že se v partii naskytne taková jednoduchá kombinace a tak mě to v tu chvíli nenapadlo. Zahrál jsem první blbost, která se nabízela, jinými slovy tah netah, kterým jsem krmil soupeře dobrých pár minut. Do této chvíle to bylo jen nic neříkající tahání věže po sloupci a čekání na spasení. Jelikož po jediném ústupu věže na c2 Vxb2 stále hrozí, je lepší zahrát, když už, Sa3 s tím, že to bude za bílého věž proti střelci s dost nejasnou představou o výhře, neboť s krajním pikem na h sloupci a s dvojpikem na f sloupci proti krásně spojeným pikům černého hráče (to vše na královském křídle) toho asi moc nesvede.

Tahy: 1. Sa3 Sh6+ (2. Kg8 nejde pro Vb8+ 3. Sf8 Vxf8+ MAT, pro Kh8 to samé a na 2. Kf6 bílý hraje Vf4+ s dobráním věže) 2. Kxh6 Vh4+ 3. Kg5 Vg4+ 4. Kf5 Kxe2 a marná touha po výhře … 1. Vxe3 je slabší, černý tak bílého zbavuje dvojpika a dává mu tak šanci na výhru …

Nic z toho však soupeř neviděl, respektive vůbec netušil, že se právě nachází v temných vodách. Zahrál Vc2 (klasický úhyb). Ještě chvíli jsem se po šachovnici rozhlížel po nějakém jiném řešení a pak mě to trklo: Vxb2, načež se pan Hrabal jen lehce zasmál nad vlastní chybou. Ale byl rozhodnutý hrát dál, i když jsem měl nyní figuru navíc, kterou jsem si mohl tempovat dle libosti. Partie se nakonec dostala do pozice, v níž černý na oko hrozil stavěním pěšce v dámu na h sloupci, kterému jsem nechal po pár výměnách volnou cest. Avšak střelec to bez obav vykryl a pak už to bylo jen čekání na to, až se soupeř vzdá. Měl jsem docela radost. Po třech kolech dva body a výtečný oběd přede mnou. A opravdu byl výtečný! To se musí nechat.

U oběda jsme se dohodli na tom, že když někdo vyhraje peníze, zve další den do Mc Donald´s. Po menší pauze Jana Krause jsem se s kolegy odebral zpět do hrací místnosti.

4. kolo:

Po výtečném obědě lehce nasátý Plzní jsem byl až moc optimistický, což vedlo k rychle zkaženému zahájení. V jednu chvíli tam měl soupeř (Bauer, elo: 1849) spojené pěšce blízko poslední řady a bylo to dost nepříjemné. Jo, kdyby se víc snažil, už bych se v pekle smažil. :-) Nakonec se partie dostala do této pozice:

Ač se na první pohled zdálo, že jsem zdechnutý, že proměně pěšce v dámu už nezabráním, potichu jsem si mnul ruce a byl spokojený s tím, že horší než remíza to nebude. A to z jednoho prostého důvodu: Vc2 … Věž nejde brát pro Va1+ s jistým matem během dvou tahů. Jo, to je ta chyba, že si jeden neudělá okénko pro krále. Jediné správné řešení je návrat druhé věže po d sloupci na d1. A to jsem si už zdvojil věže na c sloupci s tím, že jeho pik na c6 padne. A tu jsem pomýšlel i na výhru. Bohužel pik k dobru mi nepomohl. Po tom, co každému zbyla jedna věž a nějací pěšci, jsem nebyl schopný partii vyhrát. Po několikatahovém snažení mi soupeř nabídl remízu a já ji přijal.

5. kolo:

Nyní jsem se ponořil do vod za sebou jdoucích výher. Kudela Stanislav (elo: 1871) mi jako černý hráč přenechal aktivní hru a to až do konce partie. Např. nebyl vůbec schopný rozehrát věž stojící na h8, jezdce na g8 a dokonce ani střelce na f8. Vše se tak nějak odehrávalo na dámském křídle, kde se takřka vše poměnilo. Naneštěstí pro černého jeho král zůstal bez rošády a tak dělal jen bezvýznamné tahy po d a e sloupci. Během dalších momentů přišel o figuru, konkrétně o jezdce na g8 odtažným šachem a tu si moji dva střelci dělali zálusk na krále a stahovali nebezpečnou smyčku.

Důležité figurky:

Bílý: Vc5, Sg3, Se6, d6

Černý: Kd8, Sf8, c6

V téhle pozici nemá černý, co hrát. Jelikož ani jedna z jeho figurek nehraje, tak po Vxc6 už nelze zabránit matu věží na c8. Po Sxd6 přijde Sxd6 a král nemá úniku. Musím říct, že mě tato partie potěšila, protože byla zase o trochu jiná než ty předchozí a protože jsem ji díky krásnému přehrání soupeře vyhrál. :-)

6. kolo:

Už v těchto chvílích jsem mohl pomýšlet na výhru. Proti mně zasedl Tureček Václav (bílý, elo: 1978) a já jako vždycky jsem partii rozehrál jako to prase. Ač se v některých chvílích zdálo, že přijdu o figuru a za krátkou dobu na to prohraju, nedělal jsem si s tím příliš velké starosti a vymýšlel, co se dalo, což nakonec přineslo své plody. Dostali jsme se do pozice, kdy jsem měl jako černý o pěšce víc v souboji dam a věží. Ještě, že jsem byl svěží a soupeř opět moc nekoukal. Pozice na diagramu ukazuje šach a bílý se rozmýšlí, kam s králem.

Správným tahem bylo Kf1. Po Kf2 je Dh4+ poněkud nepříjemné. Ovšem bílý jakoby ztratil přehled o tom, co všechno mé figurky dovedou. Nejspíš úplně přehlédl to, že má dáma ovládá e sloupec a že po Kh1 přichází De1+ Df1 a Dxf1+ MAT. A tak se i stalo.

Ale nyní se přeneseme do pozice, kdy jsem byl na tom opravdu špatně, tedy alespoň mně samotnému to tak připadalo, neboť se zdálo, že přicházím o figuru. Naštěstí soupeř neviděl hru v širších souvislostech.

V tuto chvíli zahrál správně De2, avšak po Vcd8 se ulakotil a vzal si střelce e6, kdy jsem bez váhání odpověděl Vd2. Jak vidno, krytí střelce na a2 dámou na c4 nemá smysl, protože po Vd1+ Df1 Vxf1+ Kxf1 bílý odevzdá dámu za věž. To samé v případě, kdy se věže vymění: Vd1+ Vxd1 Vxd1+ Df1 Vxf1+ Kxf1 Kf8. I když jsem se toho obával a naštěstí k tomu ani nedošlo, sestava střelec, věž a pěšec na e6 by nebyla tak silná jako moje dáma. Tady však v pozici, kdy jsem napadl dámu na e2 a zároveň střelce na a2, přišel ústup dámou na f1 nebo něco podobného. Střelce jsem si dobral a soupeře postavil před otázku: "Co s pěšcem na e6?" Určitě se zde skrývá celá řada variant a je nesmysl se nad tím dále pozastavovat. Šlo jen o ukázku toho, že někdy je dobré si počkat a neunáhlovat se. Bílý hráč mohl místo dxe6 hrát např. f4, což by udělalo volnou cestu pro bílého krále a už by tam nebyl ten šach na d1 s výměnou dámy v případě, kdy by se bílý rozhodl střelce bránit). Soupeř mi skoro až nadšeně z toho, že dostal mat, podal ruku a já už doopravdy mohl pomýšlet na výhru, respektive na místo s peněžním ohodnocením.

7. kolo:

S panem Veltruským (elo: 1943) jsem snad ještě nikdy nehrál, ale jelikož se mi až do této chvíle vedlo opravdu dobře (nepočítám první partii), nedělal jsem si z toho těžkou hlavu. Ale nebyl bych to já, kdybych to ani v posledním kole nepokazil, mám na mysli zahájení. Nejen, že jsem měl potíž se střelcem na c8, kterého jsem byl nucen vyvinout na pole a6, což se mi ve stejném zahájení dost vymstilo v partii s Pepou Nejedlem, ale taky jsem si vůbec nerozehrál d pika díky nepříjemnému jezdci na d6, kterého se mi nepodařilo vyhnat. Naštěstí i mistr tesař se někdy utne a tak místo toho, aby si svou pozici ještě více zlepšil, spíš ji zhoršil a dal mi prostor. A ke konci, kdy už to vypadalo spíš na remiz, to stačil ještě zkazit. V tu chvíli se střelec na a6 nezdál tak špatný, ba naopak, ve spojení s dámou na c4 byl opravdu drsný. :-D

Už v tuto chvíli stojí bílý špatně. Musí přemýšlet nad tím, kam se střelcem nyní stojícím na c6, a musí se mít na pozoru před černou dámou a střelcem, kteří ovládají diagonálu. 1. Vxf7 (tah, který pozici bílého ještě více zhoršil) Kxf7 2. Df2+ Jf5 … „Správným“ tahem za bílého je vrátit se střelcem na pole f3. Nicméně není to poprvé ani naposled, co se někdo ulakotil. I když bylo času docela dost, tak se bílý moc nezamyslel a sebral střelcem pěšce na d7, načež jsem bleskově zahrál Dd3 s hrozícím šachem na b1 či d1 (šlo zahrát i Dxc3, myslím si ale, že je to jedno).

Snad jediný ještě tak trochu logický tah je 4. Sxe6+ (odevzdat střelce za pěšce a pokusit se něco vymyslet). Nicméně soupeře napadl jiný, zcela nelogický tah, i když to na jednu stranu svádělo, a tím bylo 4. g4 (napadení figury stojící ve „vazbě“, únikové pole g2 pro krále). Opět jsem ani vteřinu nezaváhal, i když jsem měl pořád asi ještě deset minut, a zahrál Dd1+. Tušil jsem, že tam někde bude mat (minimálně FVP pro bílého). Po 5. Kg2 Dxg4+ a čtyřtahový mat (např. 6. Dg3 Je3+ 7. Kh1 Dd1+ 8. Dg1 Sb7+ 9. Sc6 Sxc6+ MAT apod.)

Po této výhře bylo umístění jasné. V závěru kola záleželo jen na jediné partii a to na té, kterou sehrál Ondřej Lešák s panem Jiráskem. Právě ten se umístil na druhém místě. Kdyby ho Ondra porazil, byl bych na druhém místě já. Takhle je to třetí místo, ale taky pěkné. Po této sobotě jsem na sebe hrdý. Mimo jiné je to tzv. zapití žalu z nešťastného umístění ve Strážském Rapidu 2012, kde jsem byl naopak třetí od konce. 

Vlevo Já, uprostřed Kopecký Jiří, vpravo Jirásek Jiří …

Krátce k neděli:

Musím být upřímný. Neděle mě docela zklamala. Ani ne tak tím, že jsem se umístil někde v půlce (svoje lepší partie jsem si už odehrál), ale tím, že účast byla velice malá na to, že šlo o bleskový turnaj. Pouhých dvacet hráčů s dost rozdílným elem zasedlo za šachovnice a nastala bitva. Přestože nás bylo málo, turnaj se protáhl až do odpoledních hodin. Stalo se tak proto, že po 13. kolech se 20 hráčů mělo rozdělit na skupiny A, B a C, podle pořadí, přičemž první osmička hrála vyřazovacím způsobem o jednotlivá místa od 1. Do 8., kde byly finanční ceny, druhá osmička hrála jen o 9. Místo s peněžní cenou, třetí zbývající skupina hrála o suché z nosu. Nikdo však nemusel být smutný, protože díky malé účasti se dostalo na všechny. Ti, co nezískali finanční cenu, si mohli vybrat alespoň tu věcnou. To zahrnovalo různé knížky, alkohol či kosmetiku. Já jsem si vybral pěknou pánskou vůni a mohlo se jet domů.

Co říci závěrem? Mám toho plný kecky a zvlášť teď, když mě čeká pro změnu učení. Ta hlava si neodpočine. :-D Tak zas někdy příště na dalším turnaji.

Povídání od Ondřeje Lešáka

Sobota:

V sobotu jsme vyrazili na rapid turnaj. Cesta byla příjemná, jelikož jsme s Kubou využili nový spoj „osobní vlak z Drážďan“, který stavil jen v Neštědicích. Na turnaj jsme dorazili v hojném počtu a hlavně Zdeněk a i někteří v B turnaji, včetně mě, jsme měli vysoké ambice, i když zejména B turnaj byl kvalitně obsazený velkou skupinou hráčů s elem těsně pod 2000.

V prvním kole jsem s podle ela slabším, ale sympatickým Zahůrkou (ELO 1577), černými odehrál nudnou remízu, když jsem se chtěl prosadit v koncovce, která pro mě ale byla spíš mírně horší a tak jsem přijal remis.

Ve druhém kole jsem si smlsnul na Kudelovi (FIDE 1960), který mi vůbec neubližoval. Černými si naskládal figury na pasivní pozice a po zisku kvality jsem pak ještě na závěr pěkně obětoval pěšce za rozehrání věží a konečný útok.

Před obědem mě čekala obtížná partie s Vilímovou (ELO 1728), i když se ženami mám zatím výbornou bilanci, kterou pokazila kdysi jen Marie Bažantová. Jelikož poslední dobou jsem šachy trochu zanedbával a nejsem na tom moc dobře s teorií, rozhodl jsem se pokud možno hrát trochu nestandardně. Partie nabídla zajímavou zápletku:

1. e4 e6

2. De2 Jc6

3. Jf3 Sc5

4. c3 Jf6

5. d4 Sb6

6. Sg5 h6

7. Sh4 g5

8. Sg3 d5

9. Jbd2 Jxe4

10. Jxe4 dxe4

11. Dxe4 f5

12. Dc2 f4

13. Dg6+ Ke7 (po Kf8 bych to asi měl těžké)

14. Jxg5 (varianta s Dg7+ se mi zdála málo přesvědčivá, proto jsem se chystal získat za figuru 3 pěšce, což se mi zdálo při špatném černém králi jako lepší pozice) fxg3? 15. Dg7+ (počítal jsem asi 3 minuty 15. Df7+ Kd6 s dalším 16. Jc4+, ale proč to dělat složitě?) Kd6 16. Jf7+ a černá se vzdala …

Co na to počítač? Bílý hráč byl v tu chvíli až přehnaně optimistický. Kdyby na 15. Jxg5 černý zahrál Dg8, tak se může bílý s útokem rozloučit. Správným tahem bylo 15. Dg7+, což černého krále zažene doprostřed šachovnice, pokud nechce ztratit věž na h8, a po vhodném překopání postavení svých figurek se může bílý těšit na jistou výhru, buď v podobě matu, nebo v podobě zisku velkého množství materiálu. Černý se však rozhodl zahrát fxg3 (není si vědom vážnosti své situace a tak bere bezvýznamného na nic neútočícího střelce na g3). A zde by měl přijít krásný čtyřtahový mat: 16. Dg7+ Kd6 17. Je4+ Kd5 18. c4+ Kxe4 a 19. Dxg4+ MAT. Po 16. Dg7+ Kd6 vzal Ondra jezdce a šoupnul ho na f7 (vidličky na krále a dámu). No, vzhledem k tomu, že i to je, dá se říct, katastrofální konec a černý se stejně vzdal, tak na tom, zda mohl být mat či ne, nezáleží.

Tuto poznámku vložil Jakub Černý

Na oběd jsem tak šel poprvé s dvěma a půl body jako jeden z prvních a v dobré náladě už jsem pokukoval po jedné z finančních cen a u oběda jsem slíbil pozvat Kubu s Michalem v případě výhry do Mc Donald´s s tím, že by mohl zvát každý, kdo vyhraje peníze. Aspoň to se mi povedlo. Oběd byl dobrý, i když z kuřete s bramborem, na které jsem se těšil, se nakonec vyklubal plátek s rýží.

Hned po obědě mě ale čekala partie černými s Veltruským (ELO 1943), se kterým mám na turnajích v Ústí zatím jen porážky. Hned v úvodu jsem přehlédl známý motiv odskoku jezdce do centra s napadením dámy na a5 a po braní dámy na e2 vložený šach na d7 se ziskem pěšce. Po výměně dvou figur jsem se ale pěkně rozehrál na sloupci c a partie se mi opravdu dařila. Získal jsem aktivní hru věží a střelcem a nakonec i 2 pěšce. Bohužel jsem nedokázal včas zaregistrovat hrozbu s natažením pěšce až na c3 a můj pěšec na a2 s králem na c1 mě nakonec stál partii. Hrozba na první řadě nešla pokrýt ani pomocí šachování. Tahle nepříjemná prohra byla zlomem a poznamenala mě i v dalším kole, kdy jsem nedokázal vůbec nic vymyslet proti Bauerovi (1840 FIDE) a nakonec jsem rád vzal remis v pozici, která se mi pranic nelíbila. Se ziskem 3 z 5 jsem už nemohl příliš pomýšlet na medaile.

Naštěstí v dalším kole jsem dostal milý dárek od Lišky (FIDE 1689), který mi v pro něj příjemné pozici skočil nekrytým koněm na sloupec obsazený mou věží. Byla z toho pak už snadná výhra. Nicméně před posledním kolem jsem věděl, že i v případě vítězství neskončím lépe než na 5. místě. Zato Kuba s půlbodem navíc byl blízko pěkného úspěchu. Potřeboval, abych v posledním kole porazil Jiráska (1948 FIDE) a on tak mohl skončit na 2. místě. Víc než vlastní pozici jsem se proto věnoval čekáním na případnou Kubovu výhru, abych se případně pokusil partii remizovat. Bohužel mě to stálo skoro všechen čas a soupeř obětoval kvalitu za nepříjemný útok, který ale potom překvapivě nedokázal jednoduše zakončit (stačilo dát jasný šach na g7 baterií dáma-střelec na diagonále a sebrat mého bránícího střelce na g8 a následně i na a8 věž) a následovala série šachování a obléhání mého krále, kterého chránila pouze věž a střelec, zatímco dáma stála na první řadě a vázala soupeři střelce na f1. Když už to vypadalo, že útok zázračně přečkám a možná i uplatním převahu kvality k výhře, se projevilo vyčerpání z dlouhé hry v časové tísni a kvalitu jsem vrátil s vidinou napadení vázaného střelce, což ale nešlo, a čekala mě pak jen prohraná koncovka s dvěma pěšci méně a kvůli tomu se Kuba nakonec musel spokojit s 3. místem. Mně prohra příliš neublížila. Díky dobrému pomocnému hodnocení jsem se udržel nakonec na 8. místě, což není úplně špatné, i když k tomu stačily průměrné 4 body. Po turnaji jsme všichni spěchali na hokej, jen na Jardu Purkyta nezbylo místo v autě a tak se obětoval a jel vlakem.

Neděle:

V neděli ráno jsem vážně přemýšlel o tom, že využiju den raději k přípravě na zkoušky na škole a k projížďce na kole, ale nakonec převážila šachová nálada a vědomí, že už jsem si včera zaplatil startovné. Tentokrát jsme jeli já, Kuba, Michal a Jarda vlakem až v 9.24.hod. Přesto jsem ještě před zahájením stačil otrávit Michala v cca šesti blickách, kde si ani neškrtl. Účast pouhých 20 hráčů, z toho 4 z Děčína a hlavně absence rozhodčího (podle mě je na blicku potřeba mnohem víc než na rapid) dost poznamenala šachovou atmosféru. Nebylo to zkrátka to co včera. Také se mi nelíbilo rozložení přestávek. V podstatě až po 13. Kole, někdy po druhé hodině, byl čas zajít na jídlo mimo bufet, kde jsem si do té doby stihl dát jen párek, který mi celé kolo zatím chladnul.

Cílem při této účasti muselo být pro nás všechny pokusit se zaútočit na postup do finálové osmičky, která si to rozdá o pěkné finanční ceny. Já jsem procházel turnajem doslova se střídavými úspěchy.  V prvním kole jsem se moc nevyznamenal a lacino odevzdal partii druhému nasazenému Chocholovi. Chuť jsem si spravil výhrou s obětí figury nad Michalem a dál pokračovala série prohra bílými, výhra s někým z Děčína. Porazil jsem Jardu, Kubu a Čermáka. Mrzela porážka ve vyhrané partii s Grussem.  V 11. kole jsem si zahrál i s Hadrabou, kterého jsem aspoň trochu potrápil. Spotřebovali jsme oba skoro všechen čas. Ani výhra ve 12. kole Míšou Schaffovou, které se vůbec nedařilo, mi nemohla už vrátit šanci posunout se mezi nejlepších 8 a v poslední partii s Králem jsem vybojoval po oboustranných chybách remízu. Výsledkem bylo 9. misto, což mě vzhledem k bodové ztrátě s ještě výrazně horším Buchholzem ani tak nemrzelo.

Následovalo play off, které se nakonec i díky napínavému finále na 5 partií mezi Hadrabou a Chocholem hodně protáhlo. V prvním kole jsem porazil dvakrát Jardu Purkyta a v semifinále jsem oplatil porážku Grussovi, který mi odevzdal obě partie hodně lacino. Do finále o 9. místo nepostoupil těsně Kuba po boji na tři partie s Čermákem. Ve finále jsem v první partii, která se pro mě nevyvíjela vůbec dobře, převzal iniciativu a věřil si už na výhru, když jsem ale pro mě naprosto záhadně spadnul na čas. Zdálo se mi, že jsem špatně zmáčknul hodiny. V odvetě bílými jsem tak už musel vyhrát, ale útok jsem přehnal a v pro mě prohrané pozici stačilo Čermákovi už jen získat věčný šach. Čest si zachránil Michal Babička, který v boji o poslední místo dokázal zvítězit.

Místo 4 stovek jsem se tak musel spokojit s pěnou na holení. Turnaj byl pro mě hodně smolný. Příští rok se mi doufám zadaří více, i když s výsledky můžu být celkem spokojený, asi víc než s předvedenou hrou.

Partie Čermák Jan vs Lešák Ondřej

Povídání od Michala Babičky

O jednom teplém květnovém víkendu (18.5 - 20.5) jsem se zúčastnil Šachového festivalu Ústí nad Labem. Tímto bych chtěl ukázat svůj pohled na něj.

Pátek 18.5.

KP Juniorů

Hned 1. hrací den jsem se zúčastnil dvou turnajů. Z nich 1. byl KP Juniorů v bleskovém šachu. Bylo nás celkem 8, tudíž jsme hráli systémem každý s každým. Náhodný los mi do prvního kola určil jako soupeře mladého Jana Huberta Pavelku. Tato partie však neměla dlouhého trvání, soupeř se nedostavil a tak jsem připsal bod. Druhé kolo jsem hrál černými se Slivou R. Asi v desátém tahu jsem kombinací získal figuru a už nepočítal s bodovým deficitem v tomto utkání, ale co se nestalo, podcenil jsem pozici a slabý střelec na f8 překážel v krytí matu. Obranný tah zde však byl, jen jsem ho pod tlakem času neviděl. Do třetího kola jsem nastoupil proti Martinu Vlasákovi. Oba jsme se o pozici přetahovali, nakonec však jsme si body rozdělili rovným dílem. To jsem však netušil, že další bod už nepřijde. Další kolo přisedl Sliva M., partie jak přes kopírák, zisk figury, podcenění pozice. Další 3 kola už přišli soupeři jasně nad mou úroveň a tak jsem se umístil na neuspokojivém 7. místě, s 1,5 body. V playoff to vypadalo, že si Honza Rubeš pro vítězství dojde v klidu. První partii vyhrál, v druhé stál podstatně lépe, jenže podcenil a tak vyhrál Ondra Toman.

Superbleskový turnaj

Zároveň jsem byl jediný děčínský účastník Superbleskového turnaje.  Ovšem tento šach není příliš pro mě a utkal jsem se mimo jiné například s Balínem Kamilem nebo Kubou Tumou. Turnaj jsem skončil se 2 body a skončil opět druhý od konce. Vítězství v turnaji uteklo Honzovi Rubešovi opět díky Ondrovi Tomanovi.

Sobota 19.5.

Open "B" 

2. hrací den jsme se s Kubou Černým, Ondrou Lešákem, Jardou Purkytem a Honzou Šafrem účastnili rapidového turnaje.  1. kolo jsem si vykoledoval za soupeře Martina Vlasáka. V zajímavé dámské koncovce jsem si myslel, že ji dáme za remiz. S těmito koncovkami však nemám zkušenosti, nenechal jsem střelce na a3, kde byla pozice remízová a tak jsem nakonec podlehl. 2. kolo jsem hrál s dalším mladým hráčem, Danem Kolářem. Tuto partii jsem opravdu, slušně řečeno, zkazil a tak jsem už hrál pouze na to, že se můj soupeř zblázní. V pozici kdy jsem už neměl, co ztratit, jsem zkusil takový poslední špek:

Černý na tahu: 1. … bxc3 2. bxc3 Sxc3 3. Vxc3 Dg7 … hrozí mat na f1, jednoduché krytí 4. Vg3 Da1+. Vůbec jsem nepostřehl, že po případném 5. Vg1 Vf1 bych dostal dvoutahový mat. Dan však  raději zvolil variantu 5. Kg2 Df1+ MAT.

Do další partie jsem nastoupil proti Kudelovi. Určitě jsem nestál špatně, avšak jsem nedocenil 1. tah. Pozice byla horší a už to bylo jen její zužitkování převahy. Po obědě jsem nastoupil proti domácímu Hrabalovi. Měl jsem zde opravdu pěknou kombinaci zisku pěšce. Nejdříve jsem myslel, že to nejde, ale po zahrání svého tahu jsem okamžitě viděl řešení.

Místo mého hloupého pasivního tahu g6 a následného g3 šlo úplně s klidem zahrát Jxf4 (pokud by sebral na f4 střelcem, přišlo by De1+, výměna dam, a braní na f4), tím bych získal lepší pozici.

Další partii jsem se sehrál s ELOvě slabším soupeřem, který nehrál špatně, ale ztráta dvou pěšců se ukázala jako zlomová. V 6. Kole se přede mne posadil jako snad na každém turnaji Jarda Purkyt. Za tuto partii bych se opravdu nakopal do (však víte čeho). V pozici jsem nádherně překvapil ziskem pěšce. 

Jardu skutečně překvapilo, že jsem zahrál Vxe3, získal pěšce a časem velmi silnou převahu. Jenže jsem pak v pozdější pozici nedocenil jeden tah a musel jsem nechat kvalitu. Nakonec jsem upotil remízu věčným šachem. Do posledního jsem dostal Honzu Šafra, kterého jsem od 10. tahu přehrával a v klidu utkání vyhrál. Nakonec 3,5 bodu => 50% nic moc. Spokojenost také není, neboť jsem si věřil více.

Neděle 20.5.

Bleskový turnaj

Poslední, 3. hrací den, se hrál bleskový turnaj. V 1. dvojkole jsem se utkal s Popperem a Ondrou Lešákem. Tyto partie jsem pokazil. Pak s Míšou Šaffovou jsem dal partii za remízu, pak s ELOvě nejslabším hráčem jsem poprvé zvítězil. S Mrišem jsem pozici pokazil, v 5. kole přišel můj černý Petr víkendu - Jarda. Opět v lepší pozici jsem z nepochopitelného důvodu sebral dámou krytého pěšce a partii vzdal. V dalším kole jsem chtěl Kubovi někde dát mat, ale bylo tam spoustu šachů a tak opět smírný výsledek. Pak s Hamalou jsem s kvalitou víc, ani nevim jak, prohrál na čas. Pak s dalším Pelcem jsem zaznamenal bod. Další dvě kola bída a utrpení. Ke konci turnaje jsem se zřejmě konečně rozehrál a uremizoval posléze krajského přeborníka Vláďu Hadrabu.  A v posledním kole jsem porazil Petra Grusse. Bohužel už toto probuzení na postup do „B“ pavouka nestačilo. Tak jsem si ve finále „C“ zahrál dvě partie s Míšou Šaffovou, dvakrát jsem zvítězil a tak nakonec 17. místo se 4,5 body.

Abych to shrnul: Víkend byl příjemný, hezky jsem si zahrál, ale ještě bych si zablical. :-D