Pekař František

Informace

S lítostí Vám oznamujeme, že nás dne 11.5.2012 navždy opustil náš dobrý šachista a kamarád František Pekař.

Tuto smutnou zprávu mi zavolal v pátek Jindra Papay ve chvíli, kdy jsem své zmožené a prací opotřebované dolní končetiny svěřoval do odborné péče tomu účelu vyškolené pracovnici. Vzpomněl jsem si na středu, dva dny před tím, kdy na popud Jindry, který se dozvěděl v práci, že Franta je hospitalizován na interně v děčínské nemocnici, chtěli jsme Frantu navštívit, potěšit, povzbudit.

Bohužel, už zprávy od středního personálu nevěštily nic dobrého. Franta již prý velmi obtížně komunikoval. Samotná návštěva nám to potvrdila. Franta Jindru ale poznal, s obtížemi nám podával ruku, snažil se na posteli posadit, ale sil se mu již nedostávalo. Chtěl nám něco sdělit, ale bylo mu obtížné, bohužel, již porozumět. Věřím tomu, že nám chtěl sdělit radost, že nás vidí a že šachisté na něj stále myslí. Po povzbuzujících slovech, kdy jsme mu přáli zlepšení stavu, jsme se s Frantou rozloučili. Netušili jsme, že ho vidíme naposledy.

Co říci o Františkovi?

Byl to člověk, který šachy nadevšechno miloval. Nevynechal ani jeden zápas v družstvech a byl ochoten hrát i ve více družstev. Kdykoliv některý kapitán potřeboval hráče, jen se zeptal: „V kolik a kam mám přijít?“ Historek o Frantovi kolovalo mnoho, ať pravdivých, či možná nepravdivých, jak hrál např. v Radnici v horní proslulé herně o panáčky svého oblíbeného rumu. Miloval hlavně bleskovky. Vážné partie byly pro něj pomalé i do 80 let. V bleskovkách prokazoval svůj mimořádný kombinační talent. Jeho kombinační postřeh patřil v našem oddíle k nejlepším, a my, kandidáti mistra, jsme se v partiích s ním museli mít na bedlivém pozoru. Co jsem obdivoval, bylo to, že hrál zápasy nebo Openy  jako svátek. K zápasu chodil vždy v obleku a kravatě - jak říkám, stará škola.

Proslulost si Franta vydobyl i svým originálním receptem na křen, který byl vyhledávaný nejen mezi šachisty, ale i basketbalisty. Odběrateli byly i restaurace. Kolikrát jsem se žertem divil, že si Franta nezařídil manufakturu na výrobu. Zařadil by se jistě mezi střední třídu, protože, kdekoliv se Franta objevil, slyšel jsem známou otázku: „A Franto, křen máš? A dvě lahvičky, nebyly by?“ Věřil, že díky křenu si prodloužil život o minimálně deset let, když doktoři nad ním pomalu lámali hůl, kdy měl výsledky lékařských vyšetření ne zrovna optimální.

Rád sbíral, co kde rostlo a co příroda dala: třešně, borůvky (několikrát mi přinesl do ordinace kyblík borůvek a já viděl jeho čerstvě modře umazané ruce) a proslulé byly jeho výpravy na houby. V okolí znal kdejakou lesní mýtinu, přičemž věděl přesně, kde hledat a jaký druh houby tam roste.

František nám bude moc chybět - zvláště časté slovní plůtky s některými hráči, které zlobilo, že Franta, při rychlé hře nestaví figurky „ausgerechnet“ přesně na střed políčka. Pravda, mnohokráte nebylo poznat, zdali jeho figura či pěšec stojí na sloupci „a“ nebo „b“.

S málokterým hráčem jsem vyrobil v partiích tolik hrubek jako s Frantou Pekařem.

Zde pár ukázek:

Pekař vs Janda (Přebor oddílu 2006/07)

Pozice po 23. tahu: fxe4

Po lehkomyslném 23. fxe4 zahrál Franta 24. Sxe5 Dxe5 25. Dxd3 exd3 26. Vxe5 +- a mohl jsem se vzdát.

Pekař vs Janda (Přebor oddílu 2008/09)

Zahrál jsem slaboduché 25. Sd4?, následovalo 26. h3 Dh5 27. g4 a odepsal jsem věž a partii.

Pekař vs Janda (Přebor oddílu 2005/06)

Z mé strany přišlo slaboučké 17. Jg4? a na to Frantovo bleskové 18. c5+ a bylo po mé dámě.

Z Františkovy šachové historie:

V sezóně 1957/58 hrál František Pekař ještě za Spartak Děčín.

Od sezóny 1958/59 již hrál za náš oddíl a zůstal mu věrný až do konce.

Hrál jako silná 1. třída.

Nejvyšší národní elo měl 30.4.2006 - 1947.

V lednu 2012 hrál s elem 1924, ale po letošním ročníku Treybalova memoriálu, kdy se vážná a těžká nemoc začala projevovat (partie většinou rychle remizoval), mu kleslo na konečných 1831.

Jistě i za kamarády a přátele zavzpomínal Zdeněk Janda

PARTE